|
|
Svatobarborský kult ve středověkých Čechách
Zelenková, Adéla ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kultem svaté Barbory ve středověkých Čechách. Svatá Barbora je legendární světice, jejíž mučednická smrt je odhadována kolem roku 306. Svatá Barbora byla pravděpodobně nejprve uctívána na Východě. Během byzantské okupace v 6. století byl kult importován do Itálie a odtud se šířil dále na sever od Alp. Největší rozmach na Západě zažíval kult ve 14. století. Kult svaté Barbory se v Čechách rozšířil ve 14. století a nikdy nedosáhl takové obliby jako kulty jiných světců (na příklad svaté Kateřiny). Obliba svatobarborského kultu v Čechách byla zrekonstruována zejména na základě četnosti patrocinií kostelů, kaplí a oltářů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Montánní turismus jako příležitost pro tvorbu nových produktů cestovního ruchu
ADAMCOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou hornického cestovního ruchu ve vybraném regionu. Práce analyzuje příležitosti pro vývoj nových produktů hornického turismu. Zvoleným regionem je Příbram a Příbramsko a práce se blíže zaměřuje na Hornické muzeum Příbram, které je jedním z nejstarších muzeí v České republice. Cílem bakalářské práce je vytvořit nové produkty montánního cestovního ruchu, navrhnout opatření a přispět tak ke zlepšení služeb a potenciálu Hornického muzea Příbram. Návrhy a doporučení vychází z analýzy spokojenosti zákazníků s návštěvou Hornického muzea. Průzkum byl proveden pomocí dotazníků shromážděných v září a říjnu mimo hlavní sezónu. Dotazníky vyplňovali návštěvníci muzea během akcí nebo po prohlídce v dolech. Na základě výsledků je navrženo několik opatření ke zlepšení využití potenciálu montánního turismu.
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Jeskyně a jejich ochrana v právu
Chvátalová, Eva ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat českou právní úpravu ochrany jeskyní, a to jak z obecného hlediska ochrany jeskyní jako podzemních prostorů a součástí přírody, tak i z hlediska souvisejících oborů právních (např. horní právo) a zčásti i neprávních (např. geologie či karsologie). Pozornost je nejprve věnována samotnému vymezení pojmu jeskyně a navázání této definice na přírodní vědy, dále vývoji právní úpravy ochrany jeskyní a samotného přístupu k jeskyním jako věcem v právním slova smyslu. Ke srovnání českého přístupu k rozebírané problematice je zvolen příklad právní úpravy speleologické velmoci Republiky Slovinsko, jež platí za velmi kvalitní a propracovanou. Z praktického hlediska je pak v této práci rozebrána péče o konkrétní českou jeskyni se snahou názorně vysvětlit reálné fungování ochranných právních nástrojů včetně jejich vzájemných přesahů, a jediný český judikát zabývající se právní povahou jeskyně.
|
|
| |
|
|
Vývoj horního práva
Brťková, Adéla ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem horního práva v České republice. Práce tento vývoj sleduje od pravěku až po připravovanou právní úpravu, která by měla být v nejbližší době uskutečněna. Podrobněji je v práci zpracována současná právní úprava horního práva s důrazem na výklad základních pojmů a institutů horního práva, kterými jsou nerost, ložisko, dobývání, výbušniny a další.
|
|
|
Ochrana životního prostředí při hornické činnosti
Hřebíček, Michael ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o ochraně životního prostředí při hornické činnosti. Těžba nerostů má výrazné negativní dopady na životní prostředí a tak je zde celospolečenský zájem na minimalizaci těchto negativních jevů. Důležitým prvkem při ochraně životního prostředí je i právní úprava. Tato práce nabízí ucelený pohled na problematiku ochrany životního prostředí při hornické činnosti od prvotní fáze vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů až po závěrečnou fázi sanací a rekultivací. První a druhá kapitola této práce podává stručný úvod do problematiky těžby, vymezuje cíle a podává přehled této diplomové práce, třetí kapitola se zabývá ochranou životního prostředí při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů, čtvrtá a pátá kapitola se zabývají řízením o stanovení dobývacího prostoru a řízením o povolení otvírky, přípravy a dobývání. Šestá kapitola na tyto kapitoly plynule navazuje a analyzuje zajištění ochrany životního prostředí při samotném dobývání ložiska. V předposlední sedmé kapitole rozebírám problematiku sanací a rekultivací a poukazuji na největší nedostatky současné úpravy. V závěru diplomové práce shrnuji celou problematiku diplomové práce.
|
|
|
Dělnický a odborový tisk na Kladensku v meziválečném období (1918-1938)
Borová, Zuzana ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se bude zabývat fungováním dělnického tisku na Kladensku v meziválečném období, tedy v letech 1918-1938. V teoretické části práce budou nejprve popsány počátky těžebního a hutního průmyslu na Kladensku, hlavní pozornost autorky bude věnována především Pražské železářské společnosti a Poldině huti, jejichž rozvoj bude mít velkou roli v praktické části této práce. Součástí této kapitoly bude také nastínění rozvoje města Kladna a také vývoje národnostního složení jeho obyvatelstva do konce sledovaného období. Následně se autorka práce bude věnovat popisu pracovního i soukromého života kladenských dělníků za první republiky. V této kapitole bude také popsáno působení odborů či změny v legislativě mající přímý dopad na hlavní profese na Kladensku, tedy na horníky a hutníky. Poslední kapitola teoretické části práce pak bude věnována počátkům dělnického tisku na Kladensku s důrazem na vývoj listu Svoboda, který hrál v tomto regionu zásadní roli. V praktické části bude autorka zkoumat celkem pět vybraných titulů z Kladenska, jejichž cílovým publikem byli především kladenští dělníci, ať už horníci či hutníci. Autorka práce zvolila následujících pět: Dělnické listy, Stráž svobody, Naše hory a hutě - Horník, Strojník a topič a Poldi Nachrichten. Ty byly vybrány z toho důvodu, že...
|
host ::
RSS.